Edvard Rejthar

Rady na Erasmus: UK 11/12

24. 06. 2012 23:06:17
Po návratu ze svého roku v Británii jsem sepsal pár poznatků, které by se bývaly hodily mně, když jsem před rokem touto dobou vařil tanec tango kolem vstupních dokumentů.Systémy v pokoji, pár zkušeností, předsevzetí a historek.
Anglie, země Orwellova
Anglie, země OrwellovaEdvard Rejthar

Dokumenty
Možná se nevyznáte v přehršli požadavků. Nevíte, čemu přisoudit důležitost, máte-li panikařit, či zda jste měli panikařit minulé úterý v osm. Polovina povolaných neví, druhá polovina se ptá. Hlavně nezoufejte, Erasmus je síť mezinárodních smluv partnerských škol, v jejichž moci není ani vyznat se vzájemně na svých webových stránkách.
Dopadne to! Když potřebují pět vašich fotografií a deset kopií, sice jim je musíte stůj co stůj donést, ale leccos vám odpustí.

Já se dokodrcal do Anglie s výrazem Lassie.

Slovíčka
Course = celý ročník, soustava 6 předmětů
Module = jeden předmět
Coursework = cokoli od domácáku po examovou zkoušku. Exam je výhradně písemná, v hlídané tělocvičně.
Undergraduate studies = na bakaláře
Postgraduate = na magistra / inženýra

Transport
Zjistěte si, co v okolí jezdí levně, abyste se podívali po zemi.
Ryanair dřív létal na Kanárské ostrovy za 15 liber. Sice trasu zrušil 4 dny předtím, než jsem si zajistil termín a chtěl datlovat bankovní kartu, můžete se ale levně podívat do Irska (Derry - na hranicích Irska a UK) nebo originálně do Makedonie (Wizzair).

Autobus National Express je řádově dražší než dopravce Megabus, i když ten nemusí jezdit z centra. Týž dopravce provozuje i vlaky, Megatrains.
Existuje Couchsurfing.org i stopování.
Vězte, co očekáváte. Urvěte den. Někdo tam jel s tím, kolik míst navštíví a smál se, že vyjedu jen každý druhý víkend... a nakonec seděl celý rok u Facebooku a nadával, jak má málo času.
Já jsem se zařekl, že na bakalářku nesáhnu do března a netrápily mne můry. Věděl jsem, že nepotřebuju nad sebou dozor, abych dokázal investovat 160 hodin. Teprve když jsem vytvořil své báječné dílo (které rozvíjím i dávno po oznámkování), doslechl jsem se, že nám můj supervizor přednáší na procesorech a vydal se ho hledat.

Přednost zprava
Přestože se v Anglii jezdí vlevo, přednost je zprava jako u nás. Kamarád kamaráda projel kamionem celou Británii a dovedete si představit to nadšení, když se mezi řečí dověděl, že se byl mohl kdykoli zabít. Jinak jízdu autem nezakazuju. Neseznámil jsem se se systémem parkovacích čar ani vybíráním pokut (snad chodí dva policajti, opisujou si značky a když jdou za dvě hodiny znova, rozdají pokutu; tolik fáma) a na parkování můžete nechat majlant, ale pokud zvládnete řadit levou, prosím, jste dospělí.
U eskalátorů můžete být překvapeni - jestli jste nezaznamenali, že v ČR jsou zásadně vpravo, zažijete v metru dobrou zrcadlovku.

Prát
V zimě používejte spodní tričko. Svrchní tričko je pro okrasu, spodní na praní v umyvadle. A nemusíte chodit každý týden prát haldu věcí za dvě libry.
V pokoji jsem natáhl po volně určených diagonálách šňůry, oblečení se pohodlně vešlo.

Seznamy
Veďte si průběžně seznam, co potřebujete přivézt/odvézt ze země. Když přijíždí návštěva nebo na Vánoce, bude po ruce.

Měna
Libry miluju. Měďáky (penny, 2 pence = pennies), stříbrňáky (5, 10), hranaté stříbrňáky (20, 50), zlaťáky (1 libra = pound = quid, 2). Každý měšec.
Na librách je na boku latinské či anglické motto a rok od roku mění podobiznu královny.
Bankovek je neznámé množství. U nich zřejmě vývoj měny neprošel přes státovky k bankovkám tak jako u nás. Krom standardní anglické sady jsem se setkal ještě s papírovými penězmi tisknutými skotskou bankou, irskou First Trust Bank a Irskou bankou. Můžete si ve sklepě risknout namalovat novákovou bankovku. Všechny jsou to libry šterlinků, takže ze zákona platné po celé UK, i když se na vás někde mohou zubit.

Spropitné
Platil jsem na barech, spropitné nebylo. Naopak mi vraceli každou blbou penny. Nechápu, proč je vracejí. Ta mince nemá žádnou hodnotu. Valí se často po ulicích. Spolužačka v Manchesteru třeba s bytem koupila i zavařovačku plnou těhlech měďáků.

Banka
Tamní účet jsem si nezřídil. Před odjezdem jsem směnil 20 000 Kč a vše platil kartou. Ostatní chodili ven do bankomatu a zdržovali a přišli do styku se sedícími žebráky. Žebráci jsou v UK mladší a bohatší, mají sluchátka i spacáky.
Jestli si dovedete spočítat, kolik ušetříte, když si uděláte účet u Lloyds, kam převedete koruny jednorázově, prosím.

Ekonomika
Na začátku pobytu jsem si rozpočítal, kolik dostanu peněz a jakou mám částku na den. Utracené položky jsem si psal do velkého nástěnného kalendáře, takže jsem nekoukal jak bluma, kolik mám nebo nemám na kontě.
Pokud jsem měl po ruce obnos vícero bankovek, z přiloženého papírku jsem bankovky vlastní rukou odškrtával, aby se mi nemohlo stát, že bych váhal, jestli mě někdo vykradl v pokoji nebo ne.
Grant 583 EUR / měsíc mi pokryl ubytování včetně 10 jídel týdně (ubytování jsem si musel zakoupit i přes čas, který jsem ve městě nestrávil). Kromě toho jsem za 262 dní utratil 64 000 Kč = 2130 £ (včetně prosince a dubna, které jsem prakticky trávil doma, jezdili jsme v pražských paternosterech), což dělá na den 245 Kč = 8,2 £.

Bezpečí
Účtenky jsem věšel v pokoji a efkem vyznačoval, co jsem dal do ledničky. Zjistil jsem, že mi kradou jídlo. Koupil jsem zámeček; někdo ho v noci ohýbal, dovnitř se však nedostal.
Jinak se pobyt obešel bez incidentu.

Mobil
Myslel jsem, že vyjdu s českým číslem, ale vytuhl jsem a pořídil Lebaru. Poslali mi SIMku zadáčo až do schránky.
Nemusíte tupě přijmout O2 SIMku co dodávají v letadle.
Ok, někteří přeprodávající operátoři nemusí mít dobrý roaming nebo to na den vypadne... ale s Lebarou jsem na 20 liber jel od poloviny února do konce, nebonusový kredit nepropadl, 10 MB netu každý den bez poplatku... A neplatil jsem měsíčně 15 tendenčních liber.

Hospoda
Za rok jsem utratil 48 krát za alkohol celkem 285 liber.
Studentský pub, kam domorodí obyvatelé nesměli, byl fajn věc. Ale vedle stál barák z čtrnáctého století, který měl roubené zdi, živou hudbu a vystřídal 14 000 druhů piv za čtyřicet let existence a studenti jej neznali. Pokaždé, když došel sud, objednali jiný. Ta hospoda nepotřebovala reklamu a viděl jste normální lidi. Rozhlížejte se kolem sebe.
Jestli vás láká clubbing - nechat se nahnat do dobytčí arény, mezi dotykové opilce a visuté čubky na zdeformovaných chodidlech, balancujících čtvrtmetru na injekčních jehlách, kde si zabodáte do boty plastové střepy a ve tři ráno se budete přidušeni kácet po olepených sloupech... Protože fronta na šatnu, za kterou jste zaplatili třetinu ceny kabátu, trvá hodinu, prosím. Ano, má to kouzlo. Nebo si můžete koupit alkohol v akci a vypít ho natřikrát.
Pivo v plechovce dostanete pod libru. V hospodě může stát 2,5 až tři libry. (Scházeli jsme se v hospodě, která každou středu točila za libru.)
Není můj ideál ztřískat se do bezvědomí - a po tom roce mě nadšení po alkoholu opustilo, když jsem byl v hospodě z povinnosti i třikrát týdně. Prospělo to mému zdraví a holduji puritánství! Počítám, že mi to vydrží klidně měsíc.


Výslovnost
Jestli máte starost o angličtinu, motivujte se:
* Vnímejte, jestli tomu, co jste řekli, ostatní rozuměli, nebo jestli zdvořile kývou.
* Jestli nerozuměli, není to ostuda, jsou ve stejné situaci.
Obtížná slova lépe říci česky než jazykem nikoho. Lépe říci česky 'ééé... divergent' než zkoušet 'dívrdžunt'.
Dovezte vyslovit slovo pomalu. Když jste Němec a snažíte se Čechovi do telefonu sdělit jméno ulice a neumíte mluvit pomalu, může vás proklet.
* Spellování se může hodit.
Angličané nehláskují, spellují. Co je hláskování, nechápou. Když je nutíte pomalu vyslovit neurčitý člen 'a' ('a house', 'a doll'), řeknou nakonec 'ej'.
Mně osobně se podařilo donutit Angličana hláskovat. Nakonec slovo 'polar' nespelloval 'phoulə', ale hláskoval jako: 'pə, ó, ú, lə, a, rə'. Vyžadovalo to čtvrthodinu, tichý kout v hospodě, oboustrannou trpělivost a taky jsem měl ruku na jeho tepně.
* Hlásky se naučte. Například není ostuda připojit přídech za fonémy k, p, t (KoPyTo). (Přídech se ve slovníku neznačí.) Pokud řecké 'th' (znělé i neznělé) vyslovujete s jazykem za zuby, děláte to špatně. Jazyk vyleze mezi zuby, že se ho můžete dotknout nakolmo prstem. Zkoušejte to ve dvojicích a osahávejte se při tom.
Lište. Samohlásky říkejte třeba špatně, ale lište je. Není důležité, jestli samohláska zní správně, důležité je, jestli ji naslouchající dovede určit.
Široká a úzká éčka jsou jiná písmena. Na rozdíl od češtiny mění význam. Úzké 'e' je trochu do našeho 'y'. (Nikoli do 'i' - jak jsem si všimnul, v češtině je íčko jediná samohláska, jejíž krátká a dlouhá varianta liší kvalitu zvuku. Krátké i dlouhé 'a' je totéž. Krátké a dlouhé 'i' je jiné. Napíšeme-li krátké měkké 'i', podvědomě ho čteme s kvalitou dlouhého 'í'. Proto jsem napsal ypsilon; ten čteme podvědomě jako korektní 'i'. Alespoň v Praze.)
Široké 'e' má blíže k našemu 'a'. Otevřete tlamu na 'a' a řeknete 'e'. Nebo místo širokého 'e' říkejte rovnou 'a', což vykoriguje defekt české výslovnosti. Nešlechtění Francouzi tímto způsobem široké 'e' říkají. (Můžete se hádat do krve. Tam, kde my slyšíme 'suprMEN', oni 'suprMAN'. Audionahrávka utvrdí obě strany o své pravdě a spor nerozhodne, nýbrž rozdmýchá.)
* Důraz ve slově je kategorie, kterou Češi prakticky neznáme. Slabika s důrazem často mění výslovnost samohlásky. Okolní slabiky mohou být stažené.
Důrazy větné existují také. Pečlivě vyslovujte slova, která nesou význam. Ostatní polykejte. Nezapomeňte, že automaticky komunikujete nejen lexikálním významem, ale i intonací, empatií a řečí těla.
Google Translate letos už vyslovuje. Učte se od něj. Správně dává větné i slovní důrazy.
Na území univerzitního kampusu neplatí časová souslednost.
* Otázka, co je nového, nemusí být žádost o konverzaci. Nebuďte překvapeni, slušnost je nastavena trošku jinak. (I když se nemusí jet dialog "How do you do - how do you do".)
* Šablona. Nejezděte s holou zadnicí. Přijdou otázky: jak se jmenujete, kolik je vám let, odkud pocházíte, proč jste přijel do sem a jak se vám tu líbí.
Když se jmenujete Pepa a na otázku 'jak se jmenuješ' odpovíte "É... Pepa", budou na vás volat: "Épepo!" Stalo se to kamarádovi.
* Vyberte si jméno. Spolužák Jakub docílil, že mu říkali: 'Kubo'. ("Přišel Kubo? Ano, Kubo sedí u stolu.")
* Na historky, které nekončí tím, že se někdo pozvracel, se soustřeďte od začátku. Máme falešný dojem, že slova, která nerozumíme, nejsou podstatná. (Ale člověk se s chutí zasměje i vtipům, kterým nerozuměl; jde o sociální kontakt.)
Jestli máte s sebou hudební nástroj, umte na požádání písničku dvě, jinak to nejde.

Autor: Edvard Rejthar | karma: 14.57 | přečteno: 1738 ×
Poslední články autora