Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Cow 7: Lecture hall (24.11.)

"Pánové, je bez diskuze, že jsme sledováni. Příště už se nesmíme sejít.""Ale co budeme dělat? Nechávat si značky v písku?""Musíme si nechávat zprávy.""Zprávu si přečte každej.""Co kódovaný jazyk?""Napadá tě něco?""Můžem třeba psát písmena jako tečky a čárky.""Nebo jedničky a nuly.""Pitomost.""No ale jak teda udělat, aby si to nepřečet nikdo mimo nás?""Mimo nás a těch, co jim řeknem.""Co použít normální abecedu, ale každý slovo číst úplně jinak? Nesmějte se.""Má pravdu. Tolik slov zase neni. Stůl, židle, červená, zelená, typy počasí... To je všechno.""Nějaký zákonitosti do toho dát musíme.""Dobře, ale dáme tam pár opravdu divných zvuků, aby si mysleli kdoví co. A dvacet samohlásek!""To je moc, šestnáct. Jako francouzština. Tolik stejně nedávaj ani Francouzi.""Tak osmnáct.""Platí."Albatros, Edice Oko, O vzniku anglickeho jazyka.

Podniky lákají hosty na generální úklidEdvard Rejthar

Je tu čtvrtek a s ním další Cow.

Studentské forum s pizzou zdarma nedopadlo.
Tisíce letáčků, poletujících kolem každého koše a maskampaň asertivních dobrovolníků nestačila k tomu, abych si nespletl den.
To úterý jsem vstával z nějakého důvodu brzo a pak si šel ještě lehnout. Ze spánku jsem slyšel dva mužské hlasy, jeden trápil druhého.
Střídaly se:
"Áúú!" zaúpěl první. Ticho.
"Počkej hned, pustím tě." Ticho.
"Áúú!" Ticho.
"Ještě chvilku, už tě pouštím." Konec.
Byl jsem vzhůru, ale podívat jsem se nešel.
Probudil jsem se až před třetí. Oblékl jsem se a připraven utéci zaklepal vedle u Jordana.
"Ahoj, kohos to trápil? Jen tak pro zajímavost." Druhý hlas totiž patřil jemu.
Jordan zamrkal: "Cože?"
Velmi dlouho jsme si vysvětlovali. Jordan to evidentně nebyl, ba jevil známky strachu. Z diskuze mimo jiné vyplynulo, že studentské forum právě končí.
Tu jsem se zděsil já a běžel se rvát zadním vchodem proti davu, jestli nezbyla pizza. Nezbyla, dostal jsem se jen k Honzovi, který vyprávěl, jak volby probíhaly:
"Třeba jeden kluk si z legrace stoupnul k mikrofonu a zeptal se nás, kdo mu sněd pizzu, kde je. A všichni ho zvolili do rady. Nečekal to."
Kdo to tak úpěl, jsem nezjistil. Předevčírem jsem zase spal přes den a zase zaslechl podobný rozhovor. Zdá se mi to?
Kdyby něco, dám vědět (mrk, mrk).

 

Psal jsem o opuštěné přednáškové místnosti, kterou jsem zabral pro svoje potřeby.
Podařilo se to! Pořádám tam koncerty, recituji, dívám se na velkoplošné promítání a užívám samoty.
Místnost přišla jako na zavolanou; když jsem jednou u popelnic projevil starost o to, že mi namrzají hlasivky, všimnul jsem si, že hned vedle někdo zapomněl zavřít dveře.
Takové ty průchod zakázán, spouští požární alarm, protected by CCTV, nedotýkat se. Ale otevřené.
Zevnitř mě nikdo nevyhodil a další den jsem už nakráčel předkem.

Nejprve definitorická obměna pojmu. Na tom nejlépe pochopíte.
Vyučující, jak jej známe ze základky, je někdo, kdo mě vyhodí z míst, kde nemám co dělat, případně mě nahlásí řediteli, pokud lezu na místa životu nebezpečná.
Jakým je například autosedačka, kterou si školník schovával na zamčeném mezaninu schodiště krytého desetimetrovou dírou na GJN. (Po této události jsem čekal na absolventuru, než jsem se odvážil sjíždět historické schody na matračkách s Inkou na Nerudafestu '11.)
Na vysoké škole je vyučující někdo, kdo si uctivě stoupne pod podium, až se na něj otočím, zda se může podívat po papíru, který si v místnosti zapomněl.

Halu jsem si oblíbil a využíval hojně, že jsem skoro zapomněl, že by ji kromě mě univerzita mohla poskytovat dál. I jednou tam skutečně měla být hodina.
Zrovna jsem střihal desperátní nahrávku ze srpna 2010, když mě vyrušilo ženské hihňání. Dvě studentky se mne přišly zeptat, jestli hraju.
Ochotně jsem jim sdělili, že jestli mají přednášku, tak půjdu pryč, jinak že tam budu ještě minimálně hodinku, protože o žádné přednášce nic nevím.
Pozdravily a odešly; měl jsem věc za vyřízenou.

Nevěděl jsem, že se venku houfují a s celou třídou čekají na profesora, aby jej mohli umístit do čela a za deset minut přijít v další delegaci.
Viděl jsem skrz sklo, jak na mě jde procesí, že je zle, tak jsem pauznul Audacity a předal jim slovo. Byl jsem však vyzván, ať kus dohraju, zatímco si všichni slušně sedli do lavic. Profesor si sednul do třetí. Trochu se mezi sebou radili.
Když jsem dohrál, povstali, řekli, že hala je moje, a odešli zase ven. Buď jsem si jako tu místnost hraním vysloužil anebo uznali, že po mém výkonu už ten den nemá námaha smysl.

Když jsem byl v lecture hall poprvé, měl jsem kromě kytary ještě kamínka. Žádný zářič, prostě olejem napuštěné žbrlení, které se píchne do elektřiny. Jsem student k pohledání.
Víte, jak jsem minule psal, že se objevila cedule o prohledávání pokojů, jestli tam studenti neukrývají topení, protože to je zrada vůči ostatním, protože naše puštěná topení matou termostat, který nespustí obecné topení, takže je zima všem.
Že se objevila ten den, co jsem si topení koupil. Tak nejdřív jsem se rozhodl topení nevybalovat a zatloukat. Protože jsem se ale omylem vysprchoval a topení vybalil a cedule se postupem času zvětšovala (obměňovala), rozhodl jsem se topení nemít v pokoji, když tam nejsem.
Když jsem za jedním rohem vrazil do faráře a ten se měl ptal, co dělám a já jsem řekl, že jdu schovat topení, myslel, že si nerozumíme, než jsem mu ho dával potěžkat.

Nakonec ale kontrola dopadla velmi mírumilovně.
Obcházela paní, bušila na dveře:
Buch 1, buch 2. "Pokoj 47! Zde kontrola pokojů, je někdo uvnitř?" Vyčkala tři nádechy.
Buch 1, buch 2. "Vchází zřízenec!" a odemkla si univerzálním klíčem.
Ani jsem ji nemusel vyděšovat k smrti. Byl jsem si říkal, že když ji vyděsím první, lekne se pak méně, až uvidí můj pokoj. Ten má obdoby neleckde. Za pomoci sestry jsem si zvětšil životní prostor soustavou šňůr, opisujících několik hlavních diagonál pokoje, takže pohyb v místnosti připomíná stromové soustavy filmu Avatar.

Připravil jsem se na ni. Po Radkovi jsem zdědil plno sladkostí. Dal jsem do mísy sušenky za 15 pencí a ztuhnul za dveřmi. Třeba se tím paní udáví a já budu mít pré.
Když jsem slyšel kročeje, odpočítal jsem moment, kdy pozvedne ruku k buchu č. 1, rozrazil kliku, vystrčil jí mísu pod frňák a medově se zeptal: "Cookies?"
Když se uklidnila, byla dojatá a nelíbila se jí akorát ozdobná odpadní stuha, přivázaná na firealarmu.

Jinak další planý alarm se už neobjevil, jen takový jeden mini, který ustal po pěti vteřinách.
Uklízečka asi chtěla sdělit, že je 9 h, vstávejte, abyste mě pak všichni v chodbičkách neoblejzali.

PS: Nesolte si čínskou polévku chipsy.

Autor: Edvard Rejthar | čtvrtek 23.8.2012 2:15 | karma článku: 7,68 | přečteno: 665x
  • Další články autora

Edvard Rejthar

Povodňová prokrastinace pro každého

"Teď je ta vodní turistika. Lidi se jdou dívat na vodu. Hele voda, říkají. No je tam, no. Teče," mrznul policista na hrázi u Braníka.

4.6.2013 v 0:05 | Karma: 26,29 | Přečteno: 3177x | Diskuse| Společnost

Edvard Rejthar

Cow 12: Irská apokalypsa (18.5.)

O poměrech na sousedním ostrově z pohledu střední nízké vrstvy. Příběh o zombiích, jeskyni a běžném hospodském večeru.

31.5.2013 v 2:15 | Karma: 6,51 | Přečteno: 387x | Diskuse| Cestování

Edvard Rejthar

Cow 11: Technika komunikační substituce (4.5.)

Od roku 1347, kdy Klement VI podepsal bulu o založení pozdější Karlovy Univerzity, každý listopad nastávající absolventi začínají - smolit bakalářskou práci řádek po řádku - naříkat v jídelně, že tento týden po setmění nemohou, neboť mají meeting se supervizorem.

5.5.2013 v 2:15 | Karma: 5,24 | Přečteno: 239x | Diskuse| Cestování

Edvard Rejthar

Cow 10: Honím bibliobus (9.3.)

Houseparty je nejvyšší forma zábavy.V pozdním nedělním odpoledni jsme zamířili ke kamarádovi na vodnici. Ukázal nám svůj pokoj, kde má po stěnách plno velkých vlajek a kužel a závoru.Zeptali jsme se na kužel a závoru."Myslel jsem, že se jen tak říká - probudit se po opici s kuželem. Ale jednou uklízím a tohle vyšťráchám zpod postele.Úplně jsem se přitom uviděl v noční ulici, jak se vracím z té houseparty, přes rameno závoru. Vůbec netuším proč, to jsem si nevzpomněl."

8.3.2013 v 2:15 | Karma: 6,07 | Přečteno: 367x | Diskuse| Cestování

Edvard Rejthar

Zmar rodiny Kolchozů aneb OpenCard (2008)

Katastrofická vize z doby, kdy ještě OpenCard nebyla povinná a my nevěděli, kolik je takových 800 miliónů. Povídka o novoročním přípitku vyšla v cyklu Padající hvězda.

4.3.2013 v 9:05 | Karma: 6,26 | Přečteno: 289x | Diskuse| Poezie a próza

Edvard Rejthar

Řítí se na mě cihla (2009)

aneb koukám na ni dost natupo. "Každý rok napíšeme povídku s názvem Padající hvězda!" nadchla se Bára ve stanu, potom, co nás noční bouře odplavila z Králík až k Zábřehu na Moravě. Jeli jsme jako šroubi. Třetí rok psaní jsem objevil, že existuje přímá řeč a celou povídku jsem s ní uspokojivě zahemžil. Voilà.

21.2.2013 v 9:05 | Karma: 5,77 | Přečteno: 265x | Diskuse| Poezie a próza

Edvard Rejthar

Průvodce mým neúspěchem u žen

Myslel jsem, že máme volnou hodinu. Hledal jsem prázdnou učebnu: "Nebudu zkoumat rozpis na dveřích, vtrhnuv zjistím, jestli je třída prázdná, nebo se v ní učí." Rozrazil jsem dveře a tam se učila naše třída. Bleskurychle jsem dveře zase zavřel.Bylo mi, jako bych se vrátil v čase a potkal sebe zezadu."Třídnice je ve skříňce, mám ji," informoval mě Tomáš, který také zatahoval a sídlil v atriu.

11.2.2013 v 6:16 | Karma: 19,55 | Přečteno: 1937x | Diskuse| Osobní

Edvard Rejthar

30 hodin s koštětem

"Už ví, proč byl semestr tak šílenej.""Když do škol chodil podle rozvrhu dva dny v týdnu...?""Ale beztak měl pocit, že se něco valí!""Ano?""Nejdřív mu nevyhověla práce a dostal echo, aby se dostavil ji probrat na konzultačky po přednášce, takže musel na konzultačky - a na tu přednášku.""No to snad ne!""Nekecám.""Já vím, že po večerech smolil mimořádně neslanou zprávu o testování softwaru, který v tobě době nebyl naprogramovaný -""To chápu, že je k uzoufání. Zatlouci současně neznalost svoji a neexistence předmětu práce, zabere nakonec řádově víc ča-""- a že chodí na mezinárodní ekonomii, se dozvěděl až při plánování zkoušek.""Tehdy to prasklo. Jaký pohodový leden by si to maloval, když má na krku řešit 16 předmětů! Na vlastní oči viděl jejich seznam.""I kdyby měl zkoušku každý druhý den, pořád by to zabralo celý měsíc.""A nejen ta tajemná mezinárodní ekonomie, ale ještě ve školním archu zjistil, že Finanční teorie, politika a instituce a Marketing a podniková politika není jeden předmět se dvěma laškovnými názvy, ale dva různé, s odlišnou látkou a odlišnými požadavky.""Tenhle semestr opravdu nebyl namíle napřed."

7.1.2013 v 5:15 | Karma: 5,04 | Přečteno: 493x | Diskuse| Osobní

Edvard Rejthar

Těhotenství na první pohled

Když se naráz dovíte, že jste sám, protože rodinu máte rozesetu po Bruselu, Kazachstánu, v lesích a ve vazbě, a že holka, se kterou chodíte, chodí s někým jiným.

3.12.2012 v 13:40 | Karma: 7,96 | Přečteno: 1233x | Diskuse| Praha a střední Čechy

Edvard Rejthar

Padá moře (2010)

Popadalo několik skříní, postel se srazila s nočním stolkem a televize se rozbila o zeď. Den nezačal právě nejlépe.

21.11.2012 v 9:05 | Karma: 5,98 | Přečteno: 567x | Diskuse| Poezie a próza

Edvard Rejthar

Cow 9: Pravidlo osmi budov (24.2.)

"Rád bych si koupil tenhle pohled."Pokladnice nepřátelsky vycenila zuby. "Sedmdesát pencí.""Zde. Vzal bych si také jednu známku.""Ne!""A kde si prosím mohu pořídit známku?""Dešdotralvo fištre.""Prosím?""Dešdotralvo fištre.""Děkuju."Litoval jsem, že jsem si pohled koupil, když jsem se stejně nedověděl, jak ho odeslat.Bloumal jsem ulicí a potkal Ewu."Prosím tě, nevíš, jak pošlu tenhle pohled?" zeptal jsem se místo pozdravu."Že tys nakupoval támhle v tom stánku?" zhrozila se. "Také jsem tamnakupovala pohled. Tý ženský nejde rozumět. Poradím ti."

5.11.2012 v 2:15 | Karma: 7,57 | Přečteno: 1219x | Diskuse| Cestování

Edvard Rejthar

Kalendář (2011)

Konec světa určený kalendářem - jak to vlastně je? Hrdinové příběhu podniknou všechno, aby si otázku zodpověděli.

8.10.2012 v 9:05 | Karma: 5,54 | Přečteno: 549x | Diskuse| Poezie a próza

Edvard Rejthar

Jak přejít zebru nehloupě: Naférovku (3/4)

Když už o držku, tak alespoň čitelně aneb modelová situace na přechodu pro chodce.

2.10.2012 v 5:25 | Karma: 8,84 | Přečteno: 706x | Diskuse| Společnost

Edvard Rejthar

Cow 8: On the Road (9.12.)

Co inzeruje anglická márnice? Jak obelstít hlídače kolejí? Čím vyděsit spolubydlící a zachránit pokoj?

22.9.2012 v 2:15 | Karma: 6,59 | Přečteno: 796x | Diskuse| Cestování

Edvard Rejthar

Jak přejít zebru nehloupě: Prerekvizity (2/4)

7:00 Času dost. Ještě checknu mail.7:20 Kde mám peněženku?7:30 Hele, tyčí to nestihnu, pojedu dneska autem.7:35 Klid, nespěchám, vždyť pojedu autem.7:50 Debile, přidej, tos moh' projet!

15.9.2012 v 5:25 | Karma: 6,92 | Přečteno: 694x | Diskuse| Společnost

Edvard Rejthar

Jak přejít zebru nehloupě: Pilíře (1/4)

Čtyři zásady pro řízení. Nejezděte podle zákonů. Proč byste se řídili předpisy, když můžete jet slušně... Město je totiž pro lidi.

7.9.2012 v 5:25 | Karma: 9,02 | Přečteno: 1047x | Diskuse| Společnost

Edvard Rejthar

Cow Special: How I've been jebbed out with (22.11.)

Tuto Cow Special posílám jen těm, kteří byli zainteresováni v mém příběhu sladké S., ať už jako volení receptoři či najatí překladatelé Bulharštiny.

16.8.2012 v 2:15 | Karma: 6,60 | Přečteno: 821x | Diskuse| Cestování

Edvard Rejthar

Cow 6: Já jsem elektroinženýr (10.11.)

Sprcha, Středisko víry, pomeranč, Indiánka, hřbitov, další dveře, Futurama a alarm. Nic extrémního.

11.8.2012 v 2:15 | Karma: 9,43 | Přečteno: 1163x | Diskuse| Cestování

Edvard Rejthar

Cow 5: Párty (3.11.)

Kdybyste měli posledních pět minut kyslíku v lavině.Kdyby vlci už byli u vstupních dveří stanu.Kdyby na vás padl dům jako loni na skautský oddíl dobrého kamaráda J.

3.8.2012 v 2:15 | Karma: 7,01 | Přečteno: 841x | Diskuse| Cestování

Edvard Rejthar

Varšavské tramvaje a pražské kanály

"Určitě se pohádáme!""Možné to je. A kvůli čemu?""Kvůli tobě!""Mňo, to se asi pohádáme."

28.7.2012 v 2:15 | Karma: 11,81 | Přečteno: 1223x | Diskuse| Cestování
  • Počet článků 26
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 931x
Edvard Rejthar je textař a moderátor. Současně hraje na kytaru ve skupině Les Boules.
Pracoval v mobilních komunikacích, už nevytáhne paty z Prahy a hlásí se ke křesťanství.

Seznam rubrik